RECENZE

 

Film V dobré společnosti

Dan Foreman je starý dobrý chlap, který už má v práci něco za sebou. Teď ho má ve funkci vystřídat jistý Carter Duryea, který je značně mladší než on. Kdo je v čí dobré společnosti není tak úplně jasné, zvlášť když se Carter začně vídat s Danovou sličnou dcerou Alex.

 

Dan Foreman je starý dobrý chlap, který už má v práci něco za sebou. Teď ho má ve funkci vystřídat jistý Carter Duryea, který je značně mladší než on. Kdo je v čí dobré společnosti není tak úplně jasné, zvlášť když se Carter začně vídat s Danovou sličnou dcerou Alex.

Dan: "Vypadáš nervózně, Cartere. Přešel jsi z kafe na crack?"

Dan (Dennis Quaid) si během těch posledních let nemohl stěžovat. Dobrá práce i dobrý tým plný sympaťáků, které je radost okřikovat, aby mu neříkali "šéfe". Jenže teď jeho firmu koupila jiná, větší firma a Dan se má stát zástupcem nového šéfa. Novým šéfem je Carter Duryea (Topher Grace), který místo získal díky správné známosti.

Dan práci jeho zástupce, ač ne příliš nadšený, bere. Mimo jiné proto, že manželka Ann (Marg Helgenberger) čeká po letech třetí dítě a dospělou dceru Alex (Scarlett Johansson) přijali na prestižní univerzitu. Pokud má Dan pocit, že život je najednou děsně nespravedlivý, mohla by ho potěšit Carterova manželka Kimberly (Selma Blair v titěrně epizodní roličce), která svého mladého muže hned ze začátku filmu opustí.

Pocit zadostiučinění, pokud nějaký je, ale Danovi určitě nevydrží dlouho. Alex totiž Cartera úplně normálně sbalí a schyluje se k velkému problému. Protože jestli Dan dokázal překousnout mnohem mladšího šéfa, už určitě nezvládne fakt, že mu ten samý šéf chodí s nejstarší dcerou. A to, že se mezitím s Carterem v rámci možností sblížil, může celou situaci akorát zhoršit.

V dobré společnosti je z těch filmů, které klamou tělem – takto myšleným trailerem, který film víceméně prezentuje jako potrhlou komedii pro teenagery možná i trochu ve stylu fotrů lotrů. Koneckonců i výše zhruba nahozený děj by mohl vyvolat očekávání toho samého. Jenže, jakmile odezní pozvolný začátek, scény vystavěné na trapných situacích ubudou.

Dál jde spíše o vyprávění, které chvílemi skoro až zaskočí nenadálým vtipem. Buď zcela zřetelným, jako Danovo vygradované a divákem toužebně očekávané basketbalové zavěšení na koš, nebo takřka utajeným, jako letící, vřeštící opice v puštěné televizi coby tečka za Carterovou větou těsně před střihem. Film má zvláštní atmosféru skoro připomínající tu ze Ztraceno v překladu, což potvrzuje i vyloženě nehollywoodský konec zahrávající si s hlubší myšlenkou.

Dennis Quaid, který mimochodem strašně moc připomíná Harrisona Forda, je velmi dobrý, ve svých mezích. Bohužel je ale nepřekračuje. Topher Grace je na tom prakticky stejně, přesto bude zajímavé sledovat, kam a jestli se jeho nově zrozená hvězda vydá. Zvláštním způsobem moc přitažlivá Scarlett Johansson (jen tak rtěnka mě zpočátku zaskočila) je samozřejmě moc dobrá, jen nevím jestli už navždy zůstane takhle herecky úsporná.

Jinými slovy, klidně si to dejte. Jestli se totiž Dan a Carter v dobré společnosti zrovna necítí, vy to budete mít přesně naopak. A to, že tenhle film není vyloženě geniální, je tentokrát jen malá vada na kráse. Moc podobných filmů totiž v kinech nenajdete.

Radim Bartík

Hodnocení: 80%

In Good Company
USA 2004, 110 min
scénář a režie: Paul Weitz
hudba: Stephen Trask
hrají: Scarlett Johansson, Dennis Quaid, Topher Grace
www.ingoodcompanymovie.com

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016