Spirit Catcher: "Kostel? Možná to nejlepší místo pro chytání duchů!"

Pokud si to pamatuji správně, poprvé jste se prý potkali ve škole zvukového inženýrství. To bylo v době, kdy jste si maximálně užívali svého mládí... Co vás vlastně tenkrát vedlo ke studiu zvukového inženýrství? Věděli jste už tehdy, že chcete být uznávanými hudebními producenty a za nic na světě nikým jiným? :)

Thomas Sohet: "Jasně, to pořád platí! :) Potkali jsme se skutečně v belgické škole zvukového inženýrství. Já jsem si už v té době byl jistý, že hudba rozhodně bude můj život. Volba studia zvukového inženýrství nebyla založena jenom na tom, že bych chtěl být hlavně hudební producent, ale spiše na tom, že moje máma chtěla, abych dělal něco seriózního a když slyšela slovo "inženýr", uspokojilo jí to. :) Pro mě to byl asi ten nejlepší kompromis mezi seriózním studiem a správnou cestou, jak naplnit svůj sen jako muzikant. Po škole jsem začal pracovat jako asistent v jednom studiu, kde jsem strávil dva roky a pak jsem produkoval muziku pro video hry a reklamu. V té samé době už jsem hodně spolupracoval s Jeanem a formovali jsme kousek po kousku náš zvuk. Později jsem všeho ostatního nechal a začal soustředit veškerou svou energii na Spirit Catcher! Tím pádem jsem svůj sen naplnil a máma je teď taky šťastná... Super trik! :)"

Jean Vanesse: "Já jsem měl docela kliku, protože otec je také zvukový inženýr a provozoval nahrávací studio... Navíc studoval stejnou školu, jako já! Doma jsem byl už jako malej kluk neustále obklopen hudebníky a pomáhal jsem jim třeba s nastavováním mikrofonů... Hrozně jsem to tehdy chtěl všechno odkoukat, ale to mi otec nikdy nedovolil. Až když jsem byl větší, pochopil jsem proč. :)"

Vaší první oficiální prací je EP Lazerbeams, už z roku 2003. Kdy jste vlastně začali muziku dělat společně a jak těžké bylo najít shodu v produkci? Jak vlastně tvoříte vaše skladby? Každý přinese do studia nějaký ten nápad a pak se to spolu snažíte propojit?

Jean Vanesse: "Já jsem ke konci devadesátých let produkoval techno, které se pak objevilo u Music Man, Confused, F-Communication a dalších známých labelů, ale po čase jsem začal být znuděný jeho neohebnou strukturou. Byly to z mého pohledu jen samé smyčky a já chtěl dělat přeci jen něco víc muzikantského. Když jsem potkal Thomase ve škole, byl to přesně ten člověk, kterého jsem ke spolupráci potřeboval. Zabralo nám to ale téměř tři roky tvrdé práce, než jsme nalezli takový ten typický zvuk Spirit Catcher. Byli jsme zaseknutí ve studiu a pokoušeli se najít syntetické basové linky, které by byly jakousi fúzí mezi boogie-discem a technem. Během toho jsme samozřejmě udělali spoustu skladeb, které nikdy nevyšly. Až když jsme byli úplně spokojeni s naším prvním EP, poslali jsme ho Jefovi ze Silver Network v Paříži, on byl fakt nadšený a tak jsme si plácli. V té době jsme dělali všechno společně od začátku do konce, nyní je Thomas hrdý otec, takže občas je hodně těžké najít na muziku čas mezi hraním."

Thomas Sohet: "My jsme jednoduše museli hned od začátku pracovat společně, protože jsme vlastně hledali toho ducha Spirit Catcher (pozn. Spirit Catcher znamená v překladu chytač duchů). Teď, když už se dobře známe, můžeme pracovat i odděleně a občas zorganizovat společnou schůzku, na níž spojíme hlavy dohromady a zaobíráme se jen detaily s finišováním skladby. Je to zajímavý způsob, protože zahrnuje pohled každého z nás s následným výběrem toho nejlepšího. Taky došlo k velkým technologickým změnám, které změnily náš způsob nahrávání. Na začátku jsme dělali všechno v midi na Atari s množstvím hardware výbavy, takže všechy čtyři ruce byly v pohotovosti po celou dobu. Dneska už je počítač centrem všeho a my se dělíme o jednu myš. Je to vlastně takový ping-pong. Právě proto jsem se shodli, že je lepší se koncetrovat na jednotlivých částech odděleně, ale s jednou podmínkou - vžycky naladěni na stejnou frekvenci! :)"

Vaše stylová rozmanitost z vás dělá univerzální producenty schopné složit skladbu pro každý moment, atmosféru i místo. Co vás ovlivňuje při tvorbě hudby nejvíc?

Thomas Sohet: "To je poměrně jasné, vždycky tě ovlivní ten běžný každodenní život... Všechno je to o náladě a hlavně o smyslu mého života. Není to o tom, že když se cítím dobře, tak dělám našláplou muziku, nebo když se cítím smutně, dělám mrzutou muziku. Je to všechno jen o absolutní vyváženosti mezi spoustou malých věcí v mém životě. Potřebuju třeba přemýšlet nad tím, co vlastně chci lidem sdělit a nebo se chopit nějaké výzvy, abych pak dosáhl konkrétního cíle. Občas taky potřebuju úplně něco jiného, než být stále obklopený muzikou, to mě posune zase o kousek dál. Třeba teď je to můj novorozený syn Samuel, kdo mi dává zaručeně nejvíc nergie do další tvorby! :)"

Jean Vanesse: "Díky za kompliment! :) Souhlasím s Thomasem - určitě jsme ovlivněni každodenním životem kolem nás a pak se taky potřebujeme sžít se zvukem, který jsme právě zvolili. Musí tě prostě zasáhnout! To je ten důvod, proč se vždycky snažíme najít ony bohaté a hlavně komplexní akordy. Je to dobrý způsob, jak naše emoce potom předat dál..."

Cestujete po celém světě se třemi druhy vašeho vystoupení: DJ set, semi-live a full live vystoupení. Kdy jste začali dělat tyhle živáky a můžete nám popsat rozdíl mezi semi-live a full live vystoupením?

Jean Vanesse: "Live show je super věc, protože to je ta nejlepší cesta, jak představit naši tvorbu publiku zcela věrně. Já jsem na pódiu za šestnáctikanálovým analogovým mixákem, nějakými synťáky, midi kontrolery a dalšími hračkami a takhle prezentujeme pouze naši produkci. Občas jsme se setkali s problémem, že jsme neměli k dispozici dostatek místa pro všechno tohle vybavení a tak jsme se rozhodli udělat další vezi našeho vystoupení nazvanou "Decks & FX´s + Keyboards", kde jsem já DJ a Thomas přidává klávesy a efekty do mého setu. S touhle verzí můžeme být více flexibilní při hraní v menších klubech. Je to také zajímavá zkušenost, protože je to více o improvizaci, než to full live vystoupení a každý set se pak úplně liší od toho předchozího..."

Thomas Sohet: "Jean to popsal fakt věrně, takže já už k tomu vlastně ani nemám co říci! :)"

Když už jsme se dotkli toho full live vystoupení, můžete čtenářům popsat, co to vlastně znamená z vašeho úhlu pohledu, respektive co při něm každý z vás dělá? Z pohledu clubbera to totiž vypadá, že si jen tak tancujete za vašimi přístroji a točíte přitom se spoustou tlačítek... :)

Thomas Sohet: "Je to vlastně přesně o tom, co každý z nás dělá ve studiu. Já jsem víc muzikant a tak opravdu hraju na klávesy, využívám náš "talk box" a ty intergalaktické zvukové efekty. K dispozici mám malé pomůcky a přístroje, které jsem nakoupil na cestách... Například Coron Drumsynth, což je malý synťák, na který hraji údery nohou, malý Korg Monotron, který jsem koupil v Japonsku, což je super přenosný minisynťák se zabudovaným oscilátorem ze starého Korgu MS-20. A pak taky Rocktron Talk Box, který upřednostňuju pro jeho organický a intuitivní zvuk, ale i způsob používání, jak jsme ostatně ukázali na příkladu remixu Starwaves."

Jean Vanesse: "Já pak působím jako jakýsi vůdce, nebo organizátor. Pořád mám v rukou ten starý šestnáctikanálový analogový mix, míchám ty jednotlivé stopy do sebe, přidávám efekty, atd. Taky musím připravit strukturu té show v Abletonu a finální mix vyrovnávám pomocí externího efektoru EFX-1000, který jsem si během našich live show fakt oblíbil..."

Vaše live vystoupení je vyhlášené pro používání speciálních vokodérů, které tolik charakterizují váš zvuk. Můžete čtenářům popsat, jak je vytváříte a jak hledáte nové?

Thomas Sohet: "Ten speciální vokodér je "talk box", který je praotcem všech vokodérů. Je to černá skřínka, jež zesiluje jakýkoliv nástroj, který pošlete skrze trubici, jíž si strčíte do úst. Pak už stačí jen mluvit a syntetický zvuk nahrazuje zvuk vašich hlasových akordů. Na konci vede všechno do mikrofonu, stejně jako u zpěváka. Je to super věc, protože můžete modulovat zvuk tak jednoduše, jak mluvíte. Dobrá, možná "jednoduše" není to správné slovo, protože je přeci jen trošku obtížné mluvit, když máš trubku v ústech, že jo? :)"

Jean Vanesse: "Když jsme tuhle věc začali používat, chtěli jsme se odlišit od ostatních, kteří ji také využivají, jako například Roger Troutman a další... Oni byli opravdu skvělí hráči a pro nás zcela nemožné dosáhnout téhle úrovně. To byl důvod, proč jsme zkoušeli jiné cesty, jak používat tuhle výbavu. Jak se již Thomas zmínil, nejlepší příklad je to, co můžete slyšet v remixu, který jsme udělali pro Starwaves od Kirk DeGiorgio, která vyšla na Freerange."

Po vašich nezapomenutelných semi-live vystoupeních v Roxy roku 2007, budete v Čechách vystupovat poprvé jako full live, ovšem tentokrát na párty Believe v klubu Kostel, který se nachází v prostorách bývalého kostela svatého Archanděla Michaela. Už jste někdy hráli v kostele a jaké bylo doposud to nejpodivnější místo, kde jste vystupovali? :)

Jean Vanesse: "V kostele to pro nás bude úplně poprvé! Hráli jsme už na spoustě podivných mist, ale nikdy ne v kostele. Pamatuji se na strašnou akci v Riu, kde jsme vystupovali během Vánoc. Do poslední minuty neměl promotér povolení od hasičů, aby mohl akci pořádat v jednom krásném prostoru... Takže párty se nakonec odehrávala ve starém studiu v kině, které se skládalo z betonových zdí, šesti vteřinami ozvěny a snad s nejhorším zvukem, který jsem kdy v životě slyšel. Uvnitř bylo víc než 40°C, naprostá vlhkost a taky jsme byli pod útokem snad tisícovky hladovějících moskitů... Uprostřed našeho vystoupení se najednou všechno vypnulo a promotér nebyl schopen problém vyřešit. Když se rozednělo, našli jsme náš oblíbený synťák Juno 106 rozsekaný na kusy... :("

Thomas Sohet: "Wow! Kostel! Možná to nejlepší místo pro chytání duchů! :) Jsem zvědavý na tu ozvěnu! Další děsivé místo, kde jsme vystupovali, byl starý klub Rachdingue na severu Španělska. Prostory byly vybudovány pouze z přírodních kamenů, taneční parket byl venku a uprostřed něj dva velké kaktusy. Zajímavé na tomhle místě bylo, že se jednalo o oblíbené místo Salvadora Dalího k pořádání mejdanů s jeho přáteli. Ostatně máme z toho hodně vtipné ranní video se všemi těmi bláznivými lidmi tam. :)"

Kamarádka se mě ptala, jak bojujete s návalem fanynek. Máme v Kostele připravit nějaké speciální silné bariéry, které vás ochrání před jejich náporem, až budou zase žadonit o podpis? :)

Thomas Sohet: "Záleží na tom, na kterou část těla budou ten podpis chtít. :) Takže žádné bariéry netřeba, rádi se potkáme se všemi lidmi, kteří přijdou. Samozřejmě speciálně dámy jsou vítány, pánové taky, ale těm podepíšeme jenom papír nebo obal od desky, hehe... :)"

Jean Vanesse: "Přesně, s tím do puntíku souhlasím!" :)

Nedávno jste vydali nové album Partners In Crime u Systematic Recordings. Jak dlouho jste na něm pracovali, jak jste s ním spokojeni a máte na něj už nějaké zajimavé ohlasy?

Jean Vanesse: "To druhé album jsme nahrávali dva roky, což se může zdát jako dlouhá doba v porovnání s dnešními standardy... Máme kámoše, kteří jsou schopní udělat skladbu během čtyř hodin včetně masteringu, ale my jsme velmi pomalí, jednoduše neumíme pracovat rychleji. Ohlasy jsou dobré, vypadá to, že lidi pochopili, co jsme se snažili říci. Máme taky hodně pěkných recenzí, rozhovorů a článků v předních magazínech jako DJ Mag, Mixmag, iDJ, Future Music, Raveline, Bent a dalších, což je pro nás fakt hodně velký úspěch..."

Thomas Sohet: "Jasně, byl to zase hodně dlouhý proces... Ale byla to taky jediná možná cesta, jak docílit toho, co jsme chtěli sdělit. K těm ohlasům můžu dodat, že jen doufám, že mojí babičce se bude album také líbit. Jsem pozvaný příští týden na oslavu jejích pětaosmdesátin a chci ji vidět tancovat! :)"

Takže ty nové skladby určitě uslyšíme... Ale připravujete pro své vystoupení v Praze něco speciálního? A jak se k nám vlastně těšíte?

Jean Vanesse: "Vždycky se snažíme vyzkoušet nové věci během nové live show. Víc nás to pak baví a někdy se nám podaří rozvinout určitý nápad ještě víc než tenkrát ve studiu. Prahu příliš neznáme, protože jsme tu hráli jen dvakrát, ale doufám, že budeme mít víc času na prohlídku vašeho krásného města."

Thomas Sohet: "Já jsem byl v Praze s mojí milovanou ženou kdysi na návštěvě a mám na ni krásné vzpomínky a to jak na město, tak i restaurace! Ohledně vystoupení, jak Jean řekl, vždycky zkoušíme něco nového. Je to hodně vzrušující, než se pořád jen opakovat. Jasně, v setu jsou skladby z nového alba, exkluzivní skladby pouze pro full live vystoupení a speciální edity a předělávky našich starých tracků. Je to prostě mix všeho od Spirit Catcher. Fakt se moc těším na naše první full live hraní v Praze. Je to pravděpodobně jedno z mála měst, kde jsme dřív vystoupili v DJ setu (a dokonce dvakrát) před vystoupení full live. Většinou to bývá obráceně..."

Díky za váš čas a těšíme se na setkání v Praze.

Spirit Catcher: "Jasně kámo, taky už se nemůžeme dočkat!"

Ptal se Tazz v listopadu 2010.

foto: archiv

Nalaďte se na Believe v pátek v klubu Kostel záznamem výtečného full live vystoupení téhle belgické dvojice v Chicagu...